Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

5 miliard korun – je to hodně nebo málo?

1. 03. 2013 22:05:33
Samozřejmě záleží, co je to za peníze. Pro jednotlivce je to nepředstavitelný balík peněz. Jako zisk všech penzijních fondů v ČR to ale moc není. Jako státní podpora účastníkům penzijního připojištění je to zase docela dost. A ta je dokonce ještě o miliardu větší.

Jako zisk všech účastníků penzijního připojištění je to málo, pokud porovnám s obdobnými možnostmi spoření. Penzijní fondy tvrdí, že jsou ze zákona povinni investovat konzervativně a proto není zisk větší. Porovnám tedy s investicemi se stejnou strategií. To znamená investice do státních dluhopisů. Pokud se podívám přímo na naše státní dluhopisy, které si mohou lidé čas od času koupit tak tam je výnos 3,3%. Pokud se podívám na podílové fondy se zaměřením na státní dluhopisy tak dostanu výnos mezi třemi a čtyřmi procenty. Jelikož považuji penzijní fondy za určitý typ podílového fondu tak bych očekával srovnatelný výnos.

Zajímá mne tedy proč je výnos nižší a proč to klientům až tak moc nevadí. Nižší výnos je dán jednoznačně vysokými náklady penzijních fondů. U podílových fondů máte jednoznačně definovány náklady a zisk správce. Většinou je poplatek ve výši 1-2% za vstup do podílového fondu a poplatek 1% z objemu aktiv za správu. U penzijního připojištění zdánlivě žádný vstupní poplatek není. Nicméně provize obchodníka, který tento produkt nabízí je ve výši dvou až tří měsíčních plateb. To znamená 1% z našich vkladů za prvních 8 let spoření. Tyto náklady dnes výrazně snižují zisky fondů. Většinou jsou rozpouštěny do prvních několika let. A jelikož si fondy neustále přetahují klienty mezi sebou, platí se provize opakovaně. No a klientům to až tak moc nevadí, jelikož stát „dorovnává“ nízký zisk daňovými úlevami a státním příspěvkem. Jinými slovy vynakládá více než 6 miliard korun ročně, abychom měli penzijní připojištění výnosově srovnatelné s dluhopisovými penzijními fondy, tedy se stejně rizikovým produktem.

Pokud se časem nesníží náklady penzijních fondů a i nadále budou tlačit výnosy přibližně o 2% níže než u srovnatelných produktů, můžeme se zamyslet co je pro nás výhodnější. Tabulka srovnává zůstatek našeho penzijního připojištění, kam si platíme 1.000 korun měsíčně s dluhopisovým fondem, kam vkládáme stejný obnos. U penzijního připojištění máme státní příspěvek 230 korun měsíčně a průměrný roční výnos 1,7%. Výnos je dle letošního „dobrého“ výsledku penzijních fondů. Dluhopisový fond má roční výnos 3,5% a vstupní poplatek z vkladů 1%. Díky štědrému státnímu příspěvku je penzijní připojištění výhodnější, ale pouze pokud trvá méně než 25 let.

Nechci zpochybňovat vhodnost penzijního připojištění pro spoření. Nízké riziko, vysoký státní příspěvek a to nemluvím o příspěvcích zaměstnavatele. Celý příklad, ale krásně ukazuje, jak může státní zásah výrazně ovlivnit trh. Systém státních dotací garantuje dostatek klientů a nenutí penzijní fondy k vysoké efektivitě, kterou by musely mít v plně konkurenčním prostředí. Takže nakonec za vysoké státní náklady dostáváme obdobný produkt, jako již na trhu existuje. Nicméně je jednoduší přesvědčit lidi, aby spořili. Zároveň ale limituje maximální měsíční částku spoření. Nad státní podporu se nikomu nechce.

Autor: Ivan Kunc | pátek 1.3.2013 22:05 | karma článku: 8.25 | přečteno: 518x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Jana Mrázková

Našli moji rádci? Našli, našli moji ministři. Nejméně devět miliard korun!

Ptala jsem se tu v sobotu jak se hledají peníze (http://janamrazkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=622901). Ha, a už jsem doma. Sice se mi nedostalo odpovědi na otázku JAK?, asi způsob není důležitý (?!), avšak peníze se našli!

19.9.2017 v 17:31 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 174 | Diskuse

Monika Lorenzová

Euro a měnový trh

ForexBlog: Euro a kam míří, to už je skoro politika. Mám před sebou otevřených 24 měnových párů. Přednost nedávám trvale ani jednomu. Ale EURO mne o víkendu zaujalo, když jsem trh procházela. Nemá předpoklady zastavit se v růstu

19.9.2017 v 13:51 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 428 | Diskuse

Martin Malý

UBER – Zločinec nebo konkurence? Má služba taxi budoucnost?

Ve světle protestů řidičů taxi se musím zamyslet nad tím, co se nyní v podstatě děje. Jaká to má východiska a jaké změny můžeme čekat v oblasti služby - přeprava osob.

18.9.2017 v 21:19 | Karma článku: 36.25 | Přečteno: 3159 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Cena bitcoinu opět stoupá

Problémy s čínskými bitcoinovými směnárnami, které do konce září budou (určitě/asi/možná/dočasně a já nevím co ještě, kdo se v Číně má vyznat) zavřeny byly velmi elegantně a vlastně celkem logickým způsobem vyřešeny.

18.9.2017 v 12:49 | Karma článku: 17.23 | Přečteno: 482 | Diskuse

Miroslav Hruška

Flixbus a jeho expanze po České republice aneb divoký zelený kapitalismus v praxi

Už přibližně měsíc se ve světě autobusové dopravy v České republice odehrává konkurenční boj mezi Flixbusem a RegioJetem. Na první pohled by se zdálo, že konkurence je vítaná, ale jak jsem zjistil, Flixbus nehraje podle zákona ...

17.9.2017 v 11:47 | Karma článku: 28.40 | Přečteno: 1699 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 804
Jsem člověk, který většinou k rozhodnutí potřebuje dobré informace a dokáže si je získat. Zároveň mi přijde zbytečné se následně o tyto informace nepodělit.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.