Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

5 miliard korun – je to hodně nebo málo?

1. 03. 2013 22:05:33
Samozřejmě záleží, co je to za peníze. Pro jednotlivce je to nepředstavitelný balík peněz. Jako zisk všech penzijních fondů v ČR to ale moc není. Jako státní podpora účastníkům penzijního připojištění je to zase docela dost. A ta je dokonce ještě o miliardu větší.

Jako zisk všech účastníků penzijního připojištění je to málo, pokud porovnám s obdobnými možnostmi spoření. Penzijní fondy tvrdí, že jsou ze zákona povinni investovat konzervativně a proto není zisk větší. Porovnám tedy s investicemi se stejnou strategií. To znamená investice do státních dluhopisů. Pokud se podívám přímo na naše státní dluhopisy, které si mohou lidé čas od času koupit tak tam je výnos 3,3%. Pokud se podívám na podílové fondy se zaměřením na státní dluhopisy tak dostanu výnos mezi třemi a čtyřmi procenty. Jelikož považuji penzijní fondy za určitý typ podílového fondu tak bych očekával srovnatelný výnos.

Zajímá mne tedy proč je výnos nižší a proč to klientům až tak moc nevadí. Nižší výnos je dán jednoznačně vysokými náklady penzijních fondů. U podílových fondů máte jednoznačně definovány náklady a zisk správce. Většinou je poplatek ve výši 1-2% za vstup do podílového fondu a poplatek 1% z objemu aktiv za správu. U penzijního připojištění zdánlivě žádný vstupní poplatek není. Nicméně provize obchodníka, který tento produkt nabízí je ve výši dvou až tří měsíčních plateb. To znamená 1% z našich vkladů za prvních 8 let spoření. Tyto náklady dnes výrazně snižují zisky fondů. Většinou jsou rozpouštěny do prvních několika let. A jelikož si fondy neustále přetahují klienty mezi sebou, platí se provize opakovaně. No a klientům to až tak moc nevadí, jelikož stát „dorovnává“ nízký zisk daňovými úlevami a státním příspěvkem. Jinými slovy vynakládá více než 6 miliard korun ročně, abychom měli penzijní připojištění výnosově srovnatelné s dluhopisovými penzijními fondy, tedy se stejně rizikovým produktem.

Pokud se časem nesníží náklady penzijních fondů a i nadále budou tlačit výnosy přibližně o 2% níže než u srovnatelných produktů, můžeme se zamyslet co je pro nás výhodnější. Tabulka srovnává zůstatek našeho penzijního připojištění, kam si platíme 1.000 korun měsíčně s dluhopisovým fondem, kam vkládáme stejný obnos. U penzijního připojištění máme státní příspěvek 230 korun měsíčně a průměrný roční výnos 1,7%. Výnos je dle letošního „dobrého“ výsledku penzijních fondů. Dluhopisový fond má roční výnos 3,5% a vstupní poplatek z vkladů 1%. Díky štědrému státnímu příspěvku je penzijní připojištění výhodnější, ale pouze pokud trvá méně než 25 let.

Nechci zpochybňovat vhodnost penzijního připojištění pro spoření. Nízké riziko, vysoký státní příspěvek a to nemluvím o příspěvcích zaměstnavatele. Celý příklad, ale krásně ukazuje, jak může státní zásah výrazně ovlivnit trh. Systém státních dotací garantuje dostatek klientů a nenutí penzijní fondy k vysoké efektivitě, kterou by musely mít v plně konkurenčním prostředí. Takže nakonec za vysoké státní náklady dostáváme obdobný produkt, jako již na trhu existuje. Nicméně je jednoduší přesvědčit lidi, aby spořili. Zároveň ale limituje maximální měsíční částku spoření. Nad státní podporu se nikomu nechce.

Autor: Ivan Kunc | pátek 1.3.2013 22:05 | karma článku: 8.25 | přečteno: 518x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Petrák

Ke starším podnikatelům pro minerálku, k mladším pro slivovici

Obliba oboru podnikání je silně závislá na věku i pohlaví. Starší muži dávají přednost jiným oborům podnikání než mladší a stejně tak to platí pro ženy.

18.11.2017 v 22:28 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 358 | Diskuse

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 590 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.26 | Přečteno: 13462 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 26.13 | Přečteno: 1064 | Diskuse

Petr Havránek

Kdepak Marxová- Engelsová!

Tajemník SPD Jaroslav Staník je právem vyšetřován za rasistické výroky. To nejmírnější, co dle médií pronesl je, že nazval šéfku sociálního resortu Marxovou- Engelsovou. Nabízí se však jiná, daleko přiléhavější přezdívka.

14.11.2017 v 17:22 | Karma článku: 38.19 | Přečteno: 1708 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 804
Jsem člověk, který většinou k rozhodnutí potřebuje dobré informace a dokáže si je získat. Zároveň mi přijde zbytečné se následně o tyto informace nepodělit.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.